Jak moc si potřebujeme potvrzovat svoje modely a vzorce pro život?

Kdo vyrůstá v rodině, kde se neustále střídají návštěvy, dveře jsou jaksi setrvale pootevřené a obydlím zní ruch, hlasy, smích i nářek… ten se může později cítit sám, bude-li obklopen jen těmi nejbližšími (partnerem, dětmi…). Bude potřebovat větší společnost a hůře se vyrovná s nudou. Kdo vyrůstá v rodině, kde nedochází ke sporům, nepřihlíží jejich průběhu i řešení, ten může mít později problém se prosadit a i v drobné hádce zahlédne velké ohrožení a nejistotu. Kdo předčasně přijde o rodiče opačného pohlaví… musí ho nutně hledat v budoucím partnerovi? Může i nemusí. To, proč si řada lidí tak často nachází partnery, kteří jsou podobní jejich rodičům, vychází z jednoduchého efektu podobnosti či známosti. To, co je nám známé a bližší, je pro nás atraktivnější. I když se za každou cenu snažíme odlišit. Většina z nás se později, v roli partnerské a rodičovské, přistihne u toho, že si říká: „Chovám se stejně jako moje matka, a to jsem nikdy nechtěla dopustit!“ nebo „Moje žena je celá moje matka. To, jak má uspořádanou domácnost, jak vychovává děti…“ říká muž příteli a dodává: „Jak to, že si toho všímám až teď, po deseti letech manželství?“

Pojďme k o něco smutnějšímu příběhu. Ten, kdo vyrůstá v prostředí, kde slýchá například: „Nikdo si tě nenajde, chlapa si neudržíš. Kdybych tě neměla, bylo by to lepší.“ nebo „Když se budeš chovat takhle, nikdo tě nebude mít rád.“ Takový jedinec může vyrůst v dospěláka, který je vnitřně přesvědčen, že si lásku nezaslouží, ač po ní bytostně touží. Nachází si partnery, kteří mu toto vnitřní přesvědčení potvrzují. A on si říká: „Doma měli pravdu, nikdo mě nebude mít rád.“

Co se s tím dá dělat? Není třeba vzdávat se do područí našich starých, zajetých modelů. Víme sice, že jejich opakování je pro nás tou snazší cestou, ale také víme, že po ní nutně nemusíme jít. Zkusme si rozbít realitu několika zkoumavými otázkami:

„Kde se vzalo to, co si myslím o své schopnosti být partnerem a o tom, zda si zasloužím lásku nebo ne?“

„Jak se chovám, když mi vládne toto přesvědčení? Jak mluvím?“

„Jak se chová a mluví člověk, který je přesvědčen, že je pro něj na světě lásky dost?“

„Unesu tu změnu, když se mi do života dostane něco, o čem jsem si myslel/a, že to nikdy mít nebudu? Co se s mým životem stane? Jak se promění skupina lidí, kterými se obklopuji?“

„Chci to vůbec mít jinak? Věřím tomu, že to jde? Jsem skutečně ochoten podniknout změny ve svém chování, myšlení? Jsem ochoten unést to, že se budu cítit jinak, než jsem doposud zvyklý?“

Pojďme nelpět na pocitu vlastní identity a neschovávat se za lenivou výmluvu („Takhle jsem to měl vždycky a tohle jsem prostě já a já už jiný nebudu,“) a připusťme si, že tak, jak jdeme životem, se můžeme vyvíjet, zrát, měnit se. Vykašleme se na to, že se říká, že člověk není schopen změny. Kdyby nebyl, proč by jednou z diagnóz byly Trvalé změny osobnosti (například vlivem traumatu, drogy nebo sekty). Má-li potenciál změnit člověka sekta nebo droga, má ten potenciál každý člověk sám o sobě. Klíčem je zvolit tu správnou cestu (což sekta ani droga bezpochyby nejsou). Cesta proměny a zrání není cestou přes noc. Nelze se na ni vydat ani pomocí tzv. spirituálních bypassů (ezoterickými praktikami a zaručenými moudry různých guruů, příruček nebo pomocí krajních zážitkových workshopů). Ne, pro to, abychom nechali svou osobnost vyzrát tak, aby jí začaly být malé zajeté vzorce a modely, se nepotřebujeme zavírat do tmy, měnit barvy své aury, odblokovávat prokletí minulých životů ani jezdit na nekonečné retreaty s požíváním rostlinných a živočišných jedů. Pro začátek potřebujeme jediné – důvěřovat ve vlastní schopnost proměny a zrání, ochotně si přiznat a pojmenovat ony zajeté modely, vzorce a předsudky, které hýbou mým životem (nebo mu spíše v pohybu brání). Rozebrat si je jako stavbu z lego kostek a zkusit vystavět něco, co mi bude bližší, sympatičtější a nechá mě volněji dýchat.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Nadpis formuláře

    Text formuláře

  • Kategorie